V sobotu 27. března v pět hodin ráno jsem plná obav vyhlížela z našeho kopřivnického okna do sněhové vánice a říkala si – jak tenhle výlet asi dopadne. Nicméně odvoz Kopřivnice – Říp už jsem měla objednaný, a tak mi nezbylo než se utěšovat, že kdyby se snad tahle akce kvůli nepřízni počasí odložila, dal by mi jistě někdo vědět … Netušila jsem, že organizátoři tohoto hromadného výletu majitelů a přátel „kraťand“ na Říp Pavla Bednářová a Dušan Veselka to mají s tím počasím domluvené. Hustý déšť se sněhem nás sice ze svých spárů propustil až za Vysočinou, nicméně dál už nás provázelo jen optimismus budící sluníčko.

Na parkoviště pod Řípem jsme se sjížděli postupně mezi půl desátou a jedenáctou hodinou. Již přítomní psi si samozřejmě krátili čekání společnými honičkami a dováděním v přilehlých polích, loukách, křovích … Zlatě zbarvené kraťandy připomínaly ve vysoké suché trávě lovící lvy. I přesto, že se někteří z našich pejsanů viděli poprvé v životě, byli všichni v naprosté pohodě, ihned skamarádění a ochotni přidat se k divokým hromadným hrátkám. Před jedenáctou hodinou dorazili dle našeho názoru poslední účastníci, a tak se smečka 10 krátkosrstých kolií, jedné dlouhosrsté kolie, jedné šeltie, 19 dospělých a 8 dětí vydala společně zdolat vrchol Řípu. Bohužel jeden ze psích účastníků – australský honácký pes – si naneštěstí při vystupování v Roudnici z vlaku zatrhl drápek, a tak místo výletu na nás musel čekat na parkovišti pod Řípem. Později za námi dorazil na vrchol ještě jeden příslušník plemene krátkosrstá kolie, a tak konečné skóre zvýšil na jedenáct „kousků“. Dle docházkového listu přítomni byli: Asim Dream Alkami, Bet on Me Nirreterrit („Bady“), Beauty Krásná louka, Coffee KL, Candy KL („Tom“), Classic KL („Bak“), Cathy KL, Dark Lady KL, Doreen KL, Dastyn KL, Demon KL (… nepřítomen byl jen Hliník, který se odstěhoval do Humpolce J). Obdivovala jsem majitele zlatě zbarvených jedinců, že si je v tom houfu rozeznají – s nadsázkou zaznělo, že si je když tak dole na parkovišti před odjezdem rozeberou podle tetovacích čísel. Ještě že trikolóři tam byli jen dva a z toho pouze náš Badeček měl bílou lysinu, takže jsem mohla být v klidu, že si nakonec odvážím toho pravého.

Akce to byla opravdu velice vydařená a chci moc poděkovat Pavle a Dušanovi, že jsem díky nim strávila tak příjemné dopoledne se spoustou fajn lidí, se kterými mám přinejmenším jedno společné – lásku k úžasnému plemeni krátkosrstá kolie.

Iveta Bílková